Lékařská pohotovostní služba při Městské nemocnici Ostrava (Fifejdy).09.08.2022  -  Když začalo Pavla z malé obce v jižních Čechách v noci bolet břicho, zjistil, že pro lékařskou pomoc by se musel trmácet třicet kilometrů na urgentní příjem do nemocnice v Jindřichově Hradci. Netroufl si v takovém stavu řídit, veřejná doprava už nejezdila a záchranku si nechtěl volat. Vzal si proto prášek proti bolesti a ráno šel za praktikem.
Není sám, kdo nakonec raději zůstal doma. Tristní je to i v jiných krajích. Do většího města s nemocnicí jsou směrováni lidé ve všech regionech. „Když dorazíte do nemocnice, kde čekáte třeba šest hodin, příště si to rozmyslíte. Na postupný rozpad lékařské pohotovostní služby upozorňujeme už asi deset let,“ řekl Deníku prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Připomněl, že v minulosti noční pohotovostní služby zajišťovali praktičtí lékaři. Dnes je mnohde „suplují“ právě centrální příjmy v nemocnicích. Místopředseda Sdružení praktických lékařů ČR Václav Šmatlák pro Deník reagoval, že praktici na pohotovostech – kupříkladu v pražských fakultních nemocnicích – slouží stále. „V krajích ale lékařům nabízejí málo peněz. A zákon nemůže nikoho donutit, aby na pohotovostní službu podepsal smlouvu,“ dodal.
Navíc ne všude, kde pohotovosti stále fungují, jede služba přes celou noc. Někde končí třeba v deset večer. „Pohotovost je pro lidi, kteří si nestihnou v ordinačních hodinách dojít ke svému lékaři. Pokud je někomu v noci tak zle, že s tím nemůže počkat do rána, vyžaduje to ošetření na urgentním příjmu,“ řekl Šmatlák. Kubek má ale za to, že i v noci by některým lidem stačila pohotovost. Když ale není k dispozici, zavolají si záchranku, která je doveze na urgent.
Těmto lidem se nediví, stojí to ale podle něj peníze a lékař, který slouží, tráví na ambulanci dlouhé hodiny. „Přijímá pacienta za pacientem. Přitom se potřebuje věnovat hospitalizovaným,“ uvedl. „Přispívá to jak k frustraci přetížených zdravotníků, tak pacientů,“ dodala pro Deník předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková.

Služby praktiků
Podle Kubka je nereálné, aby praktici byli pacientům dostupní čtyřiadvacet hodin denně po sedm dnů v týdnu. Nějaký systém ale nastavit lze. Se Šmatlákem se shoduje v tom, že je třeba za pohotovosti praktikům řádně zaplatit. Jako příklad zmínil sousední Rakousko, kde praktičtí lékaři mezi sebou spolupracují a o služby se dělí. „Mají nastavenou vyšší kapitační platbu, která pokrývá i pohotovostní službu,“ řekl Kubek.
U nás za provoz pohotovostí zodpovídají kraje. Jak ale upozorňuje nejen Kubek, ale i předseda Asociace krajů České republiky a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), stát nestanovil pravidla. „Musíme zajistit něco, k čemu nám nedal pravomoc. Přitom nekomunikujeme se svými zaměstnanci, ale s lékaři ze soukromých ordinací, které nemůžeme úkolovat,“ řekl Kuba Deníku.
Mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob pro Deník reagoval, že ministerstvo si je aktuální situace vědomo a úředníci pracují na systémovém řešení. Cílem je organizační provázání pohotovostních služeb s urgentním příjmem. „Tyto typy péče se liší. Proto nelze pohotovostní službu urgentním příjmem zcela nahradit,“ dodal Jakob.
Podle Kuby je nutná změna legislativy, aby bylo možné uzavřít s praktiky dohodu, že do nemocnic, kde je potřebné vybavení, budou docházet. Jedná o tom s vládou. „Aktuálně plánuji i setkání se zástupci ministerstva zdravotnictví,“ doplnil vrchní hejtman.