Pšenice - Ilustrační foto08.08.2022  -  Čínští vědci pěstují pšenici, která bude podle nich budoucí potravou pro stále rostoucí populaci. Semena posílají na oběžnou dráhu, kde se působením vesmírných vlivů lehce změní jejich DNA. Stanou se odolnější vůči suchu a některým nemocem, informuje server BBC.
Odrůda pšenice Luyuan 502 rostoucí na poli v severovýchodní Číně může vypadat jako kterékoliv jiné klasy na světě. Ve skutečnosti se od nich zásadním způsobem liší, prošla totiž mutací ve vesmíru. A má to svůj důvod. Takto vyšlechtěné plodiny podle vědců díky vylepšeným vlastnostem představují budoucnost stravování pro zvětšující se světovou populaci.

Rýže z kosmu
Už nyní je tento typ pšenice druhým nejrozšířenějším v Číně. Zároveň je jde ale pouze o jednu z více než dvě stě vesmírně zmutovaných plodin. Kromě ní vyprodukovali čínští vědci ve vesmíru ještě rýži, kukuřici, sójové boby nebo třeba rajčata.
Semena jsou při tomto způsobu šlechtění vynesena na oběžnou dráhu do výšky tři sta čtyřicet kilometrů nad Zemí, kde nízká gravitace a absence ochranného štítu planety způsobí malé změny v DNA. Mutaci se říká vesmírná mutageneze. Výsledkem jsou zlepšené vlastnosti plodiny, zejména větší odolnost vůči suchu a některým chorobám, píše BBC. 
Mutace ve vesmíru ale přináší dle vědců i další výhody. Z jedné rostliny se dá získat větší množství potravy, potřebuje méně vody a roste rychleji. 
Na Zemi vědci po návratu semen vyberou ty nejschopnější z nich, a ty šlechtí a pěstují i dál. Rostliny, které tento proces zvládnou, pak podle odborníků dokáží účinněji čelit třeba i nevyhnutelným klimatickým změnám.

Vesmírné zemědělství
Díky svému vesmírnému programu si může Čína dovolit poslat na oběžnou dráhu tisíce semen. Pro tento účel může využívat vratné družice nebo třeba kosmické lodě s posádkou.
Naposledy se dvanáct tisíc semen pšenice, ovsa a hub vrátilo letos v květnu z půlročního pobytu na čínské vesmírné stanici Šen-čou. Rýžová semena poslána na okružní cestu s misí Čchang-e-5 pak podle vědců úspěšně vyprodukovala zrno.

Jídlo pro astronauty
Podle předního odborníka na vesmírnou mutagenezi Liua Luxianga a jeho týmu musí svět, pokud chce uživit další dvě miliardy lidí, kteří mají na planetě žít do roku 2050, zvýšit produkci životně důležitých plodin o sedmdesát procent. Zlepšování genetického fondu zemědělských rostlin proto Čína považuje za nutnost.
O vesmírnou mutagenezi se však snaží i ostatní národy. Například v listopadu 2020 představila americká společnost Nanoracks plány na provozování skleníků na oběžné dráze. Chtějí vyvinout nové odrůdy plodin, které by mohly nakrmit lidstvo čelící klimatickým změnám.
Jídlo vypěstované ve vesmíru však může pomoci i těm, kteří na oběžné dráze zůstávají. Astronauti na Mezinárodné vesmírné stanici (ISS) sklízejí od roku 2015 tam vypěstovaný římský salát a jedí ho. Je bezpečný a může poskytnou zdroj živin na dlouhých misích.

Vedle vesmírné i jaderná mutace
Čína experimentuje s vesmírnou mutagenezí už od roku 1987. První vyšlechtěná plodina ve vesmíru, sladká paprika zvaná Yujiao 1, pak přišla o tři roky později. Tento druh mutageneze zkoumali před Čínou ještě sovětští a američtí vědci. Do vesmíru vyslali buňky mrkve v sovětské družici Kosmos 782.
Její principy jsou pak podobné procesu zvanému jaderná mutageneze. Ten urychluje mutační procesy v DNA živých organismů tím, že je vystaví gama a rentgenovému záření, společně s iontovými paprsky. Vesmírná mutageneze naproti tomu využívá kosmické záření, kterému jsou vystaveny vesmírné lodě a satelity a před kterým je lidstvo na Zemi chráněno.  
Oba druhy mutagenezí by podle vedoucí oddělení pro šlechtění rostlin a genetiku Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Organizace pro výživu a zemědělství Shoby Sivasankaraové mohly pomoci zkrátit dobu vývoje nových plodin až o polovinu. I v jaderné metagenezi jsou na špičce zejména země v asijsko-pacifickém regionu společně s Čínou.
Databáze mutantních odrůd plodin dnes zahrnuje už více než tři tisíce nově vyvinutých druhů.