Češi se bojí zbytečně. Potraviny obvykle tolik nezdražily. Některé jejich druhy dokonce oproti předchozímu roku mírně zlevnily.07.08.2022  -  Víc než rostoucích účtů za energie se Češi bojí nákupů v supermarketech. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Ipsos. Zdražení potravin si podle něj všímá 91 procent lidí, růstu cen energií ale o jedno procento respondentů méně. Realita přitom není tak tragická, potraviny obvykle tolik nezdražily. Některé jejich druhy dokonce oproti předchozímu roku mírně zlevnily.
Trochu levnější než loni tak jsou třeba některé ryby, kupříkladu pstruh. Jen minimálně zdražilo kupříkladu kondenzované mléko, o málo dražší je měkký tvaroh či sýr niva. Oproti loňsku se lidem neprodraží ani některé další druhy zeleniny jako brokolice či česnek. Jeden kus květáku stál loni 36,75 koruny, teď ale zlevnil na 33,69 koruny. Také kilogram mrkve zlevnil z loňských 26,36 na letošních 21,44 koruny a kilo salátových okurek z 38,45 na dnešních 35,99 koruny.
Statistici potvrzují, že inflace v červnu vzrostla o 17,2 procenta. Zatímco u energií to bylo dokonce o 22,8 procenta, potraviny za tu dobu zdražily „jen“ o 18 procent. Proč tedy dnes lidi více trápí právě zdražování potravin? „Jsou položkou, se kterou se spotřebitelé setkávají každý den, kdy růst jejich cen vidí přímo na cenovkách v obchodech,“ uvedl autor průzkumu Michal Straka ze společnosti Ipsos. „U energií je situace trochu jiná. Více jak polovina trhu ještě neplatí zvýšené zálohy za energie, růst cen tedy nevidí přímo ve svém vyúčtování,“ podotkl.
Zákazníci se kvůli dražším potravinám do budoucna obvykle plánují uskrovnit. Neplatí to však ve všech případech. Podle Straky například cukrovinky či nealkoholické nápoje mohou spotřebitelé skutečně kupovat méně často. Očekává však, že základní potraviny jako pečivo, ovoce, zelenina či mléčné výrobky budou zákazníci stále nakupovat ve stejné míře. „Asi čtvrtina spotřebitelů ale sáhne po levnější alternativě či značce,“ říká o novém průzkumu Straka. Velký důraz také budou lidé dávat na slevové akce.  
Tři čtvrtiny lidí také zaznamenaly zdražení alkoholických nápojů a tabáku. Ty přitom zdražily ze všech sledovaných produktů téměř nejméně, pouze o 6,4 procenta. Jedna láhev piva tak loni v průměru stála 10,98 koruny, minulý měsíc to bylo 11,35 koruny. Konzumenti to ale často vidí jinak než statistici. „Lidé totiž mohou mít na mysli ten alkohol, který si objednají v restauraci, kdežto statistici hovoří o tom kupovaném v obchodě,“ řekl analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Zatímco v řetězcích ceny alkoholu skutečně nijak výrazně nevzrostly, v restauracích podražil citelně včetně tradičního piva. „Mnozí lidé proto hospody přestávají navštěvovat nebo si v nich dávají jen oběd bez nápoje. Vzhledem ke zdražování tak ale roste počet domácích pijáků,“ konstatoval Křeček. Kdo je na alkohol a tabák zvyklý, zřejmě na ně nezanevře ani kvůli zdražování. „Jsou sice významným nákladem pro některé domácnosti, ty se ho ale velmi těžce zříkají i v době krize,“ vysvětlil Straka.
Ačkoli některé potraviny dosud podražily jen mírně, jsou zřejmě obavy konzumentů z jejich dalšího zdražování oprávněné. Kupříkladu se to zřejmě bude týkat i těch mléčných výrobků, jež dosud zdražily méně. „Nákladové vstupy se zvýšily úplně stejně u všech druhů produktů. Tam, kde zdražení nenastalo, se dá očekávat, že cena ještě vyšplhá,“ očekává šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Dosavadní nižší cena některých výrobků tak podle něj může být například důsledkem obchodní politiky prodejců.