Hasiči, záchranáři a policisté nacvičovali zásah při úniku čpavku na zimním stadionu v Břeclavi.07.08.2022  -  Osmapadesátiletý záchranář z Jihomoravského kraje Bohuslav Zrza svou práci miluje. Také už ji vykonává dvaatřicet let. „Předtím jsem působil u převozové sanitky,“ řekl Deníku. Služby mívá náročné. „Třeba dnes jsme měli dvě resuscitace,“ přiblížil. Podporuje proto, aby vyčerpaní záchranáři mohli předčasně odejít do důchodu až o pět let dříve, než je standardní věk, aniž by jim byl finančně krácen.
Sám je zatím v dobré kondici a odejít neplánuje. „Ale co vím, jak na tom budu za tři nebo čtyři roky. V případě zdravotních problémů bych takovou možnost určitě využil,“ uvedl. Předčasné plnohodnotné důchody pro záchranáře – zatím ale jen teoreticky – zahrnuje novela zákona o důchodovém pojištění, kterou obě parlamentní komory schválily již loni.
Byla na ní všeobecná shoda. „Chtěli jsme narovnat to, že záchranáři na rozdíl od policistů a hasičů, tedy dalších dvou složek Integrovaného záchranného systému, nemají výsluhy ani možnost podobného benefitu,“ řekl Deníku jeden z předkladatelů a dosud aktivní záchranář Milan Brázdil (ANO).
V novele je uvedeno, že od roku 2023 mohou záchranáři, kterým bylo šedesát a odsloužili pětadvacet let, jít do důchodu o pět let dříve. Jelikož ustanovení bylo ke konci minulého volebního období přijímáno narychlo a jednalo se o poslanecký návrh, na kterém nespolupracovali vládní legislativci, má technické nedostatky a je nutné ho narychlo opravit.
Podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové tam chybí mechanismus, jak má Česká správa sociálního zabezpečení předčasný důchod vypočítat a kdo konkrétně jej může dostat. Poslanci nárok směřovali na záchranáře ve službě, v novele to ale není specifikováno a mohl by se podle sociální správy vztahovat na všechny pracovníky záchranné služby, včetně například kancelářských profesí.

Další pokus
Chybu měl napravit nedávný opoziční pozměňovací návrh, pro který však nezvedli ruku vládní poslanci, což Brázdil považuje za politikaření. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to naopak odůvodnil tím, že ministerstvo chce prosadit vlastní návrh. Ten vyjmenovává konkrétní profese, ale také mění způsob výpočtu nároku na předčasný záchranářský důchod.
Mluvčí MPSV Jakub Augusta pro Deník dodal, že vláda návrh projedná v srpnu a sněmovna v září. Do důchodu budou moci jít dřív členové výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby včetně lékařů, řidičů, operátorů tísňového volání a také záchranáři horské služby. Podmínkou bude, že odpracovali alespoň 4400 směn, což je asi dvacet let. 
To bude podle Augusty znamenat snížení důchodového věku o dva a půl roku. „Důchodový věk se pak bude při delší době zaměstnání ještě snižovat, a to za každých sedmdesát čtyři odpracovaných směn o další měsíc, maximálně ale o pět let,“ dodal.
Žitníková podotkla, že se vládní návrh protahuje. Záchranáři si podle ní zaslouží, aby možnost konečně byla už nejen na papíře. „Je důležité, aby v případě zdravotních potíží nemuseli nedůstojně shánět jinou práci nebo invalidní důchod,“ řekla.
Místopředsedkyně zdravotnických odborů Jana Hnyková dodala, že vzhledem k vysoké pracovní zátěži záchranářů to bude od společnosti poděkování za práci, kterou odvádějí. Zatím se totiž dočkávají jen slovních díků.
Podle údajů v Národním registru zdravotnických pracovníků ČR bylo loni asi jen sto záchranářů (z více než pěti tisíc aktivních) starších šedesáti let. A asi dvě stovky se tomuto věku blíží. Jak ale uvedl Zrza, předčasný odchod do důchodu by využil tak jeden z deseti, což by státní rozpočet takřka nepocítil. „Byla by to ale jistota, že když se člověk už nebude cítit, může v klidu a důstojně odejít,“ dodal jihomoravský záchranář. K návrhu se vyjádřila také odborová centrála. Ta by chtěla otevřít i diskuzi o rozšíření  dřívějšího důchodu také pro další profese mimo záchranáře. Mělo by jít o některé lidi pracující v těžkém průmyslu.