V největších potížích jsou kvůli rostoucí inflaci rodiče samoživitelé a senioři. Většina jejich rozpočtu putuje na bydlení a jídlo.05.08.2022  -  Současná inflace nejvíce zasáhla ty nejchudší domácnosti, právě jim nejvíce vzrostly životní náklady. Obyvatelé s vyššími příjmy mají více možností, jak její následky krotit. Ukázala to studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí „Inflační nerovnost v České republice“, jíž exkluzivně získal Deník.cz.
České domácnosti s nízkými příjmy dají na bydlení, vodu elektřinu, plyn a jídlo sice méně peněz než ty vysokopříjmové, činí to však velkou část jejich příjmů. Vzhledem k tomu, že se inflace nejvíce týkala právě cen energií a potravin, jsou tyto skupiny obyvatel tvrdě zasaženy z hlediska růstu životních nákladů.
„Přestože rostoucí životní náklady zasáhly všechny domácnosti, ve vládní pomoci by měly být upřednostněny ty nízkopříjmové a zejména samoživitelé. Nedávné zvýšení cen by na ně jinak mohlo mít vážné dopady. Vysokopříjmové domácnosti mají více prostoru pro ‚manévrování‘ ve svém utrácení a konzumním chování,“ uvedla spoluautorka studie o inflační nerovnosti Jitka Špeciánová.

V největších potížích jsou samoživitelé a senioři
Nejvíce ohrožené jsou domácnosti s jedním rodičem, osamělí senioři a domácnosti s nejnižšími příjmy. O finanční situaci obyvatel vypovídá, jak velkou zátěží jsou pro ni náklady na bydlení. Z dat Českého statistického úřadu z roku 2021, vyplývá, že každý pátý osaměle žijící senior a každá pátá neúplná rodina s dětmi dá za bydlení více než 40 procent příjmů. A to se jednalo o dobu ještě před inflací a skokovým zdražením energií.
„Právě osamělí senioři a samoživitelé s dětmi již nemají moc kde ušetřit. Velkou část výdajů dají za základní potraviny, za bydlení a energie. Navíc na tom bývají špatně i s úsporami a není tedy prostor, aby sahali do nějakých našetřených peněz,“ upozornila Klára Kalíšková, ekonomka z Institutu CERGE-EI, jež se zaměřuje na sociální otázky či rodinnou politiku. Nízkopříjmové domácnosti se snaží vylepšit si své příjmy brigádami, zároveň ale mají velmi omezené možnosti: matky samoživitelky těžko shánějí hlídání dětí, možnosti seniorů na trhu práce jsou také omezené. „Tito lidé rozhodně potřebují pomocnou ruku státu,“ doplnila.
Dopady zdražování na rodiny chce vláda zmírnit nyní vypláceným jednorázovým pětitisícovým příspěvkem na dítě pro domácnosti, jejichž loňský roční hrubý příjem se vešel do milionu korun. Jenže jak Klára Kalíšková podotkla, účty za energie či nájem musí lidé platit každý měsíc. „Sociální systém podpory má stát nicméně nastaven, je však potřeba vyřešit, proč lidé nepobírají dávky, na něž mají nárok, a zda výše dávek dostatečně reaguje na současný vývoj,“ uvedla také.

Pomohly by vyšší dávky
Ekonomka Klára Kalíšková se také přimlouvá za pravidelnou valorizaci přídavků na děti. Dávky by podle ní měly alespoň držet krok s inflací a průměrnými příjmy. „A když dojde k nečekaným událostem, jako se to děje nyní, a rodinám se daří ještě hůře, musíme se bavit o jednorázovém navýšení pravidelných dávek,“ dodala.
Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek upozornil na slabou ekonomickou situaci samoživitelů a také vdov, vdovců a nesezdaných z řad seniorů. Z existujících nástrojů by jim mohl pomoci příspěvek na bydlení, o němž ale dle něj veřejnost moc neví a vzhledem k složitému a pravidelnému dokazování na jeho nárok je pro mnoho domácností skoro nedostupný. „Stát by měl dát lidem dostatečně najevo, že na něj mají nárok a že vyplývá z toho, jak se vyvíjí životní minimum,“ sdělil Dufek. Ministerstvo práce a sociálních věcí se proto nyní snaží žádost o tuto dávku zjednodušit.
Dufek také zmínil zákon o úsporném tarifu pro domácnosti, který nyní prošel Sněmovnou i Senátem a podepsal ho prezident. Ze státního rozpočtu by měla jít dodavatelům energií dotace, o níž pak sníží domácnostem platby. „Z prezentování této pomoci jsem ale trochu rozpačitý, moc konkrétního o ní nevíme. Mluví se teď i o tom, že by šlo o dvě tisícovky na elektřinu pro tento rok a toť vše,“ řekl Dufek. „S tím jak se každý měsíc mění ceníky energetických a plynárenských společností, začíná v českých domácnostech finanční situace značně přituhovat. Občané by měli vědět, jaká bude pomoc a kdy,“ dodal.
Jako nejjednodušší pomoc by navrhoval snížení DPH u energií do určité spotřeby. „Například domácnost o třech lidech by mohla mít sníženou DPH u energií do spotřeby tří megawatt v případě elektřiny, co by bylo nad, platilo by se standardně,“ vysvětlil. Na takové opatření by nebyly potřeba žádné formuláře, nevýhodou by byla jeho plošnost.

· U domácností s jedním rodičem představuje inflace z bydlení, vody, elektřiny, plynu a dalších paliv zhruba 40 procent celkové inflace, oproti zhruba 28 procentům u domácností s dvěma rodiči.

· Průměrná domácnost ztratila od dubna 2021 do dubna 2022 v důsledku inflace na kupní síle 21 214 Kč Nárůst cen elektřiny, plynu a dalších paliv se na celkové ztrátě kupní síly průměrné domácnosti podílel 23 procenty.

· Domácnosti s dětmi ztratily od dubna 2021 do dubna 2022 na kupní síle svých výdajů 18 501 Kč, nízkopříjmové domácnosti 15 179 Kč a domácnosti rodičů-samoživitelů 20 445 Kč. Jednorázový příspěvek 5 000 Kč na dítě od vlády ČR proto nestačí na vyrovnání ztráty kupní síly mnoha domácností.