Madeleine Albrightová24.03.2022  -  Česká rodačka a zároveň legendární americká politička a diplomatka, která pomáhala řídit západní politiku po studené válce. Zemřela Madeleine Albrightová, historicky první žena na postu americké ministryně zahraničí. Bylo jí čtyřiaosmdesát let, osudnou se jí stala rakovina.
Informaci o úmrtí významné osobnosti amerických, ale i českých dějin potvrdila mimo jiné americká CNN, podle níž smutnou zprávu ve středu zveřejnila rodina Albrightové. Bývalá diplomatka trpěla rakovinou. „Se zlomeným srdcem oznamujeme, že Dr. Madeleine K. Albrightová, 64. ministryně zahraničí Spojených států a první žena v tomto úřadě, dnes zemřela. Příčinou byla rakovina. Před svým odchodem byla obklopena rodinou a přáteli. Ztratili jsme milující matku, babičku, sestru, tetu a přítelkyni," uvedla rodina v prohlášení.
Madeleine Albrightová byla americká politička s českými kořeny. Do zahraničí se dostala jako dítě po úprku rodiny před nacisty během druhé světové války. Rozená Marie Jana Körbelová se narodila 15. května 1937 na pražském Smíchově do židovské rodiny. Byla však pokřtěna a vychovávána jako katolička a o svém židovském původu se podle svých slov dozvěděla až díky reportáži publikované novináři z Washington Post.
Otec Albrightové Josef Körbel byl československý diplomat. Hned po Hitlerově okupaci Československa v březnu 1939 se mu podařilo s rodinou odejít do Londýna. Budoucí politička značnou část dětství prožila v protiletadlovém krytu. Po konci války se rodina vrátila do Československa, komunistický převrat v roce 1948 ji ale přiměl znovu odejít, tentokrát se usadili v americkém Coloradu.
Zkušenosti z dětství a následný nucený odchod do USA z ní udělaly celoživotní odpůrkyni totality a fašismu.

Albrightová studovala na internátní škole ve Švýcarsku a poté absolvovala uznávanou Wellesley College. Poté se zapsala na postgraduální studium na Kolumbijské univerzitě. S politickou sférou se poprvé setkala při práci pro demokratického senátora za stát Maine, Edmunda Muskieho. Do Bílého domu jí pomohl její konzultant a polský rodák Zbigniew Brzezinski, který do administrativy nastoupil po vítězství Jimmyho Cartera. 

První dáma americké diplomacie
Americký prezident Bill Clinton si Albrightovou vybral jako šéfku diplomacie v roce 1996. Od té chvíle se stala ústřední postavou Clintonovy administrativy. Nejprve sloužila jako velvyslankyně USA při OSN, ve svém druhém funkčním období se poté stala nejvyšší diplomatkou země. Sehrála významnou úlohu v rozšiřování NATO o země bývalého východního bloku.
Albrightová proslula jako rázná dáma. Po odchodu z úřadu kritizovala prezidenta George W. Bushe za to, že místo spojenectví používá k podpoře diplomacie "šok síly", a prohlásila, že Bush odradil umírněné arabské lídry a vytvořil potenciál pro nebezpečnou roztržku s evropskými spojenci. Agentura AP píše, že však nebyla umírněnou političkou a sehrála klíčovou roli v tlaku na Clintonovu administrativu, aby se vojensky zapojila do konfliktu v Kosovu. Zastávala také tvrdý postoj vůči Kubě a ženám doporučovala, aby se chovaly sebevědoměji, Reuters ji nazval "ikonou feminismu".
Albrightová ostře kontrastovala se svými mužskými kolegy a předchůdci v oblecích, píše agentura Reuters. Svým oblečením a šperky vysílala ostrá politická poselství. Jednou z jejích oblíbených byla hadí brož, odkaz na iráckého vůdce Saddáma Husajna, který ji nazval "bezkonkurenčním hadem".
Američanka byla tváří zahraniční politiky USA zejména v dekádě mezi koncem studené války a válkou proti terorismu vyvolanou útoky z 11. září 2001. Albrightová se také snažila omezit šíření jaderných zbraní a prosazovala lidská práva a demokracii po celém světě. V květnu 2012 jí tehdejší americký prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody.

Stojíme vzpřímeně
Spojené státy vždy označovala jako "nepostradatelný národ", co se týče použití diplomacie k obraně demokratických hodnot. „Stojíme vzpřímeně a vidíme do budoucnosti dále než jiné země. Vidíme nebezpečí, které zde hrozí nám všem," řekla Albrightová NBC v roce 1998.
Albrightová se před svou smrtí vyjádřila také k situaci na Ukrajině. V New York Times těsně před začátkem ruské invaze uvedla, že Vladimir Putin by udělal 'historickou chybu', kdyby Ukrajinu vojensky napadl. Varovala také před zničujícími dopady pro jeho zemi, pokud by tak učinil. „Namísto vydláždění ruské cesty k velikosti by invaze na Ukrajinu zajistila Putinovi hanbu. Jeho zemi by invaze nechala diplomaticky izolovanou, ekonomicky zmrzačenou a strategicky zranitelnou tváří v tvář silnější a jednotnější západní alianci,“ předpovídala pozdější vývoj poměrně přesně Albrightová.
Po působení ve funkci ministryně zahraničí Albrightová od roku 2001 až do své smrti působila jako předsedkyně Národního demokratického institutu pro mezinárodní záležitosti ve Washingtonu, učila i na Georgetownské univerzitě. Byla také plodnou autorkou, napsala několik knih, včetně memoáru z roku 2003 s názvem „Madam Secretary“. 
„Madeleine Albrightová musela dvakrát utíkat před totalitním režimem. Má mimořádné zásluhy pro Českou republiku. To, že se dnes můžeme těšit bezpečnosti díky členství v NATO, je její zásluhou a my se skláníme před její památkou," uvedl k úmrtí političky český premiér Petr Fiala (ODS).
Také šéf diplomacie EU Josep Borrell na twitteru z vyjádřil hluboký smutek z úmrtí Albrightové. „První žena v úřadu americké ministryně zahraničí aktivně utvářela globální politiku – od Afrického rohu, Bosny a Hercegoviny až po Blízký východ. Prosazovala mír a demokracii po celém světě. Její odkaz je dnes důležitější než kdy jindy," napsal.