Ilustrační foto.21.03.2022  -  Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních je nekompromisní – poslední uchazeče tříletého studia na vyšších odborných školách bylo možné přijímat ve školním roce 2018/2019. Ještě loni tedy do praxe tito absolventi nastoupit mohli, letos už ne.
Podle opoziční poslankyně Margita Balaštíková (ANO) to může být zásadní problém například pro Zlínský kraj, kde tento vysokoškolský obor zatím schází. „Když někdo studuje mimo kraj, obvykle se nevrací,“ řekla při sněmovních interpelacích.
„Když nebudou absolventi vyšších odborných škol, zúží se počet těch, kteří smějí být záchranářem. A už dnes jsme trošku na těsno,“ potvrdil Deníku problém prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR Marek Slabý. Potýkat se s tím podle něj bude celá republika.
Zdůraznil, že záchranáři jsou primárně určeni pro přednemocniční neodkladnou péči, nikoli k práci v nemocnicích, kde nyní ve velkém působí na jednotkách intenzivní péče a urgentním příjmu ARO.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je ďábel skrytý v detailu – požadavek na kvalifikaci se totiž sjednotil jak u záchranářů v terénu, tak v nemocnicích. Stalo se tak proto, že až osmdesát procent výjezdů realizují právě výhradně záchranáři, kteří stejně jako ti v nemocnicích musí lidem v ohrožení života poskytnout neodkladnou pomoc, tedy být k tomu náležitě vzdělaní.
Zdravotnickou akreditaci pro bakalářský obor má v současné době jedenáct vysokých škol. Cílem je, aby tyto obory byly dostupné v každém kraji. Zatím je ale změna ve fázi meziresortních debat.
Podle údajů Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb České republiky je u nás nyní více než pět tisíc záchranářů v terénu, řidičů záchranné služby, operátorů tísňových linek a záchranářů pracujících v nemocničních zařízeních. Jen pražští záchranáři loni vyjeli ve více než sto dvaceti sedmi tisících případech, celorepublikově to byly stovky tisíc výjezdů.