Ruská policie zatýká demonstranty, kteří nesouhlasí s invazí na Ukrajinu.21.03.2022  -  Kdo se v Rusku vyjádří veřejně proti válce na Ukrajině, riskuje minimálně ztrátu zaměstnání. Tuto realitu si už na vlastní kůži vyzkoušeli někteří vlivní ruští uživatelé sociálních sítí. Pokud na svých profilech nesouhlasně komentovali „zvláštní vojenskou operaci" Vladimira Putina, následovala výzva, aby odešli ze svého místa. Britská veřejnoprávní stanice BBC přinesla několik příběhů ruských občanů, kteří se na sociálních sítích vyjádřili proti válce na Ukrajině a proti tomu, jak je v Rusku podávána. V jejich dosavadní práci to pro ně znamenalo stopku.

Buď to smaž, nebo běž
Pro osmadvacetiletého učitele zeměpisu Kamrana Manaflyho začalo všechno příspěvkem na Instagramu. „Nechci být odrazem státní propagandy,“ napsal podle BBC na tuto sociální síť jen pár dní předtím, než byl její provoz v Rusku zablokován. „Mám svůj vlastní názor! Spousta učitelů ho má. A víte co? Není to totéž co názor státu.“
Potřebu napsat tento komentář pocítil poté, se vrátil ze schůze zaměstnanců jeho střední školy v centru Moskvy, kde byl spolu s kolegy poučen, jak má o situaci na Ukrajině mluvit s žáky – zejména, že se nemá odchylovat od vládní pozice.
Dvě hodiny poté, co na Instagramu zveřejnil svůj nesouhlasný příspěvek, mu zavolal ředitel školy a vyzval ho, aby buď komentář okamžitě smazal, nebo odešel ze školy.  „Smazat jsem to nechtěl,“ řekl Manafly BBC. „A protože jsem okamžitě pochopil, že nemá smysl se hádat, tak jsem si myslel, že nejlepší bude prostě rezignovat.“
Druhý den proto dorazil ke škole s tím, že si už jenom vyzvedne věci a podepíše výpověď. Do školy se ale nedostal – před vchodem se dozvěděl, že má zakázáno vstoupit do areálu.
„Prohlásili, že mají příkaz nepustit mě dovnitř. Děti začaly vycházet na ulici, aby mě podpořily, loučily se a tak dále. Pak někdo zavolal policii a řekl, že organizuji nepovolené shromáždění,“ popsal tuto situaci BBC Manafly. Svůj popis doplnil videi, na nichž je podle BBC vidět, jak se děti shlukují kolem něj, tleskají, usmívají se a loučí se s ním.
Své osobní věci Manafly nakonec dostal a další den byl pozván na pohovor k řediteli, kde měl formálně vysvětlit, proč na sociální síti vyjádřil svůj politický názor. Manafly to odmítl a předpokládal, že tak jako tak podá výpověď. Místo toho se dozvěděl, že se situace změnila a že výpověď nepodá, ale dostane.
„O dva dny později jsem byl informován, že mě propustili pro nemorální chování v práci,“ řekl Manafly. „Pro mě je nejpodivnější, že vyjádření osobního názoru považují za ‚nemorální‘.“
Podle BBC ředitel školy na žádost o komentář nereagoval, ale ve zprávách WhatsApp, které reportéři BBC zaznamenali, byli rodiče dětí ze školy informováni, že Manaflyho příspěvky na sociálních sítích údajně představovaly porušení jeho pracovní smlouvy se zaměstavatelem, což on sám popírá.
Poté, co Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, vyjádřilo svůj nesouhlas s touto takzvanou „zvláštní vojenskou operací“ mnoho tisíc Rusů, zejména v Moskvě a Petrohradu. Tito lidé podepisovali petice, zveřejňovali na sociálních sítích svá nesouhlasná stanoviska nebo se připojili k protiválečným pouličním protestům.
Reakce státu byla tvrdá: tisíce demonstrantů byly zadrženy a v platnost vstoupil nový zákon, podle nějž se šíření „falešných“ informací o ruské armádě trestá až 15 lety vězení.
Jak ale upozornily ruské noviny Novaja Gazeta, Manaflyho příspěvek na Instagramu v rozporu s tímto zákonem nebyl. Noviny jej proto zveřejnily v plném znění i poté, co nová nařízení začala platit.

Svou práci jsem milovala. Nechtěla jsem ji ztratit
Pro Káťu Dolininovou, manažerku dvou kin státního kinořetězce Moskino, byla invaze na Ukrajinu podle jejích slov posledním okamžikem, kdy už nemohla zůstat v klidu. Své politické názory si přitom do té doby nechávala pro sebe.
„Svou práci jsem milovala, bavila mě. Nechtěla jsem o ni přijít,“ vysvětlila BBC, proč se neúčastnila předchozích protestů proti vládě.
Když ale začala válka, změnilo se to. A poté, co jí přátelé poslali otevřený dopis proti takzvané „zvláštní operaci“, podepsaný lidmi pracujícími v kulturním sektoru, připojila k němu své jméno. „Souhlasila jsem s názorem, že tyto operace by měly být okamžitě zastaveny, že to není v pořádku,“ uvedla.
Krátce poté jí také zavolal její šéf. Dozvěděla se, že by měla buď svůj podpis okamžitě odvolat, nebo dát výpověď. Pokud neudělá ani jedno, bude propuštěna, řekl její nadřízený. 
„Cítila jsem, že už na tom nezáleží. Stejně nevím, jak bych mohla dál pracovat, i kdyby mě o tu výpověď nepožádali. Po zahájení té speciální operace necítím žádnou motivaci dělat něco, co se té situace netýká,“ řekla BBC Dolininová.
Bez povyku proto podala výpověď, protože se obávala, že jinak si její zaměstnavatelé najdou záminku, aby ji vyhodili, což by jí v budoucnu mohlo způsobit další problémy.
Celý proces ukončení jejího pracovního poměru trval jen pár hodin a atmosféra při její závěrečné schůzce s manažery prý byla srdečná – řekli Dolininové, že je mrzí vidět ji odcházet. „Teď si ale říkám, jestli to nebyla jen snaha vyhnout se konfliktu,“ glosovala to Dolininová.
Také společnost Moskino požádali reportéři BBC o komentář, opět ale bez jakékoli zpětné reakce.

Nepodporujete vládu, nemůžete zůstat ve státní instituci
Podobnou schůzku, na níž se dozvěděla, že má dát výpověď, absolvovala také Anna Levadnajová, dětská lékařka a influencerka s více než dvěma miliony sledujících na Instagramu. V jejím případě však toto setkání nebylo ani zdaleka přátelské. Podle svých slov byla „veřejně zostuzena“ před více než stovkou svých kolegů.
Když začala invaze na Ukrajinu, byla na dovolené v zahraničí. Ten den zveřejnila na Instagramu fotografii okna letadla s připojeným obrázkem holubice míru. „Nevolila jsem agresi,“ napsala. „Bojím se o nás všechny.“ Dále popsala ukrajinské kořeny své rodiny a vyzvala, aby „toto peklo“ co nejdříve skončilo.
S tak obrovskou sledovaností, jakou na Instagramu má, bylo nepravděpodobné, že by si tohoto příspěvku nevšiml její zaměstnavatel, jímž bylo velké státní zdravotnické středisko v Moskvě.
O několik dní později se Levadnajová, stále ještě na dovolené v zahraničí, dozvěděla od kolegů, že ředitel střediska zkritizoval její protiválečné poznámky během ranní konference před více než stovkou jejích kolegů. Ti poslali Levadnajové videozáznam z akce.
„Bylo to veřejné potupení,“ řekla Levadnajová BBC. „Dali jasně najevo, že někdo, kdo nepodporuje cíle vlády, by neměl pracovat ve státem řízené instituci.“
Ředitel přednesl několikaminutový projev, v němž vysvětlil, že kdyby byla Lavadnajová „lépe informována o světovém dění, zvláštní operaci by podpořila“. Brzy poté dostala pokyn, aby napsala dopis s žádostí o výpověď, s tím, že pokud odmítne, bude vyhozena.
Její dopis sestával z jediné věty, která jednoduše vysvětlovala, že by „nebylo možné pokračovat v práci“.
Levadnajová je podle BBC tolik sledována proto, že ve svých příspěvcích na sociálních sítích vysvětluje aktuální zdravotní problémy poutavým způsobem, který dává jejímu publiku smysl. S internetovými trolly a naštvanými komentáři se podle svých slov naučila žít, ale invaze na Ukrajinu posunula všechno na jinou úroveň.
„Dokonce ani očkování proti covidu, které vyvolalo tolik agrese, nezpůsobilo mezi lidmi tolik nenávisti jako tato válka. Ve společnosti je nyní obrovský rozkol, protože každý věří pouze své vlastní pravdě,“ uzavírá lékařka.

Ne každý může odejít
Mnohým, kteří se v tomto rozkolu ocitli na opačné straně než ruský stát, se jejich životy obrátily kvůli válce na Ukrajině vzhůru nohama. Někteří přišli o práci, jiní na protest odešli sami. Krize se dotkla i mnoha rodinných vazeb, které jsou nyní často mezigeneračně napjaté.
Kamran Manafly viděl stejně jako mnoho tisíc dalších jediné východisko v tom opustit zemi. Ale ne každý může nebo chce tento krok udělat.
„Ne každý Rus, který nesouhlasí s kremelskou propagandou, by dokázal tuto zemi opustit,“ řekla Káťa Dolininová. „Pořád jsme tady. Stále máme naději. Snažíme se nevzdávat.“