Zemědělcům dělá starosti sucho po zimě. Půda se nedá ani pohnojit.21.03.2022  -  Loňský rok, na srážky bohatší než pár předchozích, přinesl vyprahlým českým polím trochu více vláhy. Již nyní v předjaří se ale na stavu půdy začíná podepisovat nedostatek sněhu, jehož jsme v letošní mírné zimě byli svědky.
Zima bez sněhu v nížinách vrátila do země sucho. Výrazně přitom bude sužovat asi 40 procent území, desetinu půdy dokonce čeká sucho extrémní. Dostatek srážek se nečeká ani v příštích dnech. „Půdní sucho se bude prohlubovat a na většině území republiky bude i za deset dnů snížená půdní vláha,“ varuje web Intersucho.cz.
Podle meteorologa Petra Dvořáka je důvod nedostatku vláhy zřejmý. „Byla teplá zima a zejména v nížinách sníh prakticky nebyl. Na horách je sice sněhu dost, ale jak bude roztávat, budou z něho napájené řeky, které vodu odvedou pryč,“ uvedl. Více vláhy by tak přineslo jen celoplošné pokrytí sněhovou pokrývkou, která by plynule odtávala a vsakovala se na celém povrchu půdy.
Starosti o dostatek vláhy neskrývají ani zemědělci, kteří v březnu obvykle takové sucho jako nyní nepozorují. „Kvůli nedostatku srážek zůstává hnojivo na povrchu nepodařilo se jej zapravit do půdy. Situaci komplikují také noční mrazíky,“ postěžoval si prezident Agrární komory Jan Doležal. „To vše přispívá ke zkrácení vegetačního období rostlin, což může snížit výnosy,“ doplnil Doležal. Největší problémy očekává u obilovin vzhledem k tomu, že mají mělké kořeny.
Přesto letošní sezona ještě nemusí být zcela ztracena. „Záleží na tom, jaké budou další měsíce, rozhodnou zejména následující týdny,“ tvrdí Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity v Praze. Připomíná zkušenost z roku 2020 a období, kdy se právě rozjížděla koronavirová krize. „Ještě v dubnu jsme si říkali, že je velké sucho, a že to bude strašný rok, ale najednou zapršelo, a sezona vůbec nebyla špatná,“ mírní Sklenička přehnané obavy.
Pokud by ale sucho pokračovalo, mělo by vzhledem k panující mezinárodní situaci mnohem nepříznivější dopad než v minulých letech. Oproti předchozím rokům totiž několikanásobně podražila hnojiva, dražší jsou také energie a pohonné hmoty. „V Evropě to bude mít určitě dopady na cenu komodit,“ prohlásil rektor. Loňský srážkově bohatší rok podle něj zřejmě byl jen dočasnou výjimkou.

Kůrovec se vrací
Sucho děsí i lesníky. Kůrovcová kalamita totiž nebyla zdaleka zažehnána. Pokud nezaprší, rozjede se zřejmě na celém území Česka. „Posune se do dalších oblastí, kde smrk ještě žije,“ uvedl lesnický analytik Aleš Erber.
Pro snížení nedostatku vláhy v půdě není důležitý jen dostatek srážek, záležet bude i na jarních teplotách. „Pokud by srážkový deficit pokračoval i nadále a zároveň byly nadprůměrné teploty, znamenalo by to, že bude i větší výpar,“ připomněl meteorolog Dvořák. „Navíc poroste vegetace, stromy budou mít listí a z něj se bude více vypařovat voda. Takže deficit vláhy v půdě by se dále prohluboval,“ dodal.