Nových 22 kilometrů dálnice D11 kolem Hradce Králové až k Jaroměři. Podle expertů je teď důležitou prioritou nová dálnice na Moravu.11.01.2022  -  Jízda až stopadesátikilometrovou rychlostí po dvou stovkách kilometrů nových dálnic, možná dokonce i po bájném Pražském okruhu. A také konec velikášských snů o říčním propojení Labe s Dunajem a zřejmě i osekání slev pro seniory a studenty. Zhruba tak by to mohlo vypadat v následujících letech, pokud se nové vládě podaří splnit její plány v oblasti dopravy. O důvěru bude kabinet žádat už ve středu. Podle expertů oslovených Deníkem ale mají některé vize v oblasti dopravy své mouchy.
Vláda uvádí jako svou prioritu pokračování stavby Pražského okruhu, dostavbu dálnice D1 u Přerova a výstavbu dalších úseků dálnice D35. Zejména za posledně jmenovaný záměr ji chválí Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland. „Mít druhé spojení ze západu země na východ je pro ekonomiku mnohem zásadnější než dostavět Pražský okruh,“ uvedl. Podle Bartoně je pro zemi ve středu Evropy, přes kterou proudí tranzitní doprava pouhá dálnice D1 nedostatečná. „Cokoli se na té dálnici přihodí, způsobuje obrovské ztráty,“ vysvětlil.
O rychlé dostavbě okruhu kolem metropole si nedělá iluze ani mluvčí ÚAMK Igor Sirota. „Hovoří se o tom už tak dlouho, že asi žádný motorista nebude přesvědčen, že to nabere rychlý spád,“ konstatoval. Vláda si podle Sirotova názoru stanovila až příliš velkou řadu úkolů. „Motorista to bude vnímat spíš jako přání než jako konkrétní plán,“ uvedl. „Lepší by bylo zaměřit se na několik zcela konkrétních bodů,“ prohlásil.
Sirota má výhrady zejména k avizovanému zvýšení povolené rychlosti na nových úsecích dálnic vybavených moderní telematikou a za dobré viditelnosti až na 150 kilometrů v hodině. „Samotná myšlenka této rychlosti na českých dálnicích je hazardování,“ míní Sirota.
S výjimkou sousedního Německa, kde mají neomezenou rychlost na polovině dálnic, tak rychle nemohou jezdit řidiči nikde na evropském kontinentu. „Abychom měli evropskou raritu, to mi připadne jako nepovedený nápad,“ konstatoval Sirota. Lepší by podle něj naopak bylo zaměřit se na větší bezpečnost na silnicích. „V České republice například stále nebyla definována bezpečná vzdálenost,“ podotkl.

Komplikované stavební řízení
Ani pro Bartoně nebyly ministerské plány žádným velkým překvapením. „Jenom přebírají štafetu od minulých vlád, protože stavby jsou v Česku na dlouhé lokte,“ připomněl ekonom. Zejména komplikované stavební řízení proto na rozdíl třeba od sousedního Polska neumožňuje velké dopravní stavby zahájit i skončit v jediném volebním období. Bartoň proto oceňuje slibovanou snahu o výstavbu vysokorychlostních železničních tratí, kterou by měl podpořit nový zákona. „Sice bude trvat léta, než se to otevře, ale tahle vláda si to proto musí odpracovat, aby ta příští slízla smetanu a šla se fotit na otvírání nových úseků,“ doplnil.
Zrychlení stavby dálnic i úsporám při jejich výstavbě by zase mohla pomoci plánovaná transformace příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na státní podnik Správa dálnic a silnic. Nyní podle Bartoně ŘSD při vypisování veřejných zakázek zejména více svazují různé byrokratické procedury. „Hlavně jsou ale mnohem více napadnutelní neúspěšnými žadateli, kteří proces zdržují a stěžují si na formální záležitosti,“ zhodnotil. Nově by se tak o zakázky mohly hlásit i menší firmy, které si nemohou dovolit čekat na zakázku i několik let. „Takže je naděje, že se i stavění dálnic může zlevnit,“ dodal Bartoň.