Australopithecus Sediba25.11.2021  -  Pro lidi byla důležitým mezníkem chvíle, kdy se postavili na nohy. Naši předkové vstali „ze všech čtyř“ před sedmi až šesti miliony let. Chůze po nohou je pro vědce zásadní při odlišování homininů od jiných opic. Vědci nyní zkoumají možnou zástupkyni našich prapředků přezdívanou Issa, která uměla chodit po dvou, ale také výborně šplhala.
Lidé plně chodí po nohou asi dva miliony let. Vědci si o tom, jak se to celé vlastně stalo, však doposud neuměli vytvořit ucelený obrázek. Existují totiž různé dílčí kroky tohoto procesu, které nejsou doloženy žádnými fosilními nálezy. Nyní však došlo na analýzu nových nálezů samice Ausratopithecus, jíž přezdívají Issa. Na základě výzkumu jejích kosterních pozůstatků by se mohla objasnit řada proměnných, uvádí web Sciencealert.com.
"Issa chodila trochu jako člověk, ale současně uměla lézt jako opice," říká paleoantropolog Lee Berger z University of Witwatersrand v Jižní Africe.
Aby lidstvo dosáhlo vzpřímeného postoje, musela se odehrát proměna velké části kosterního systému od chodidel přes kolenní klouby až po páteř.
V roce 2008 paleontologové našli dva miliony let staré fosilie samice Australopithecus sediba. Z chybějících kousků tehdy nebylo jasné, jestli je její páteř rovná nebo jestli už má moderní zakřivení.

Issa osvětluje situaci
"Přidružené řady bederních obratlů jsou ve fosilním záznamu homininů mimořádně vzácné, z celého raného afrického záznamu jsou známy skutečně jen tři srovnatelné spodní trny," vysvětluje evoluční morfolog Scott Williams z Newyorské univerzity.
Ovšem s nejnovějším nálezem pozůstatků Issy, už je trochu jasněji. Naznačují totiž, že ona a další zástupci jejího druhu měli střední tvar – jejich tělo bylo „něco mezi“ modernějšími lidmi a velkými lidoopy. Mají lordózu, ovšem u obratlů se zachovaly dlouhé žeberní procesy – svalový úponový prostor pro napomáhání výkonnému lezení.
„Páteř pak ​​ukazuje, že Issa šplhala pomocí horních končetin stejně jako mnoho lidoopů. Současně ale také naznačuje, že uměla extrémně dobře chodit po dvou nohách,“ stojí v prohlášení vědců. Přechodové rysy mezi lidoopy a lidmi pak dokázala také analýza Issiných rukou.
Co znamená Issa v lidském rodokmenu, to je třeba ještě prokázat. Mohlo jít o „slepou uličku“, ale také o našeho přímého předka. Přesto nález pozůstatků Issy umožní lépe porozumět lidské morfologii.